Cesta do hlubin...

30. září 2008 v 0:16 | Dandhi |  Mé výlevy
Co si budeme nalhávat, není to ideální. Asi se to dalo čekat, přehnaná očekávání musí mít za následek zklamání, vystřízlivění, teprve pak můžete začít pořádně fungovat. V podstatě to není nic hrozného, drobet nudy, osamělost. Spolubydlící je v pohodě, všude okolo pěkné ženské, nástěnka plná akcí, ale něco...
Ne! Nechci si stěžovat a zkuhrat, že okolo nejsou vtipní kašpárci co se uráčují bavit znuděného degeneráta. Vím, že původem svých pocitů jsem já sám, musím být. Když něco chceš, tak si to udělej. seznamuju se, to jo, plkám, plkám,. ale jména zapomenu obvykle hned po představení, jsou to asi povrchní známosti, nu což, jsem povrchní člověk. a u těch, s kterými bych se rád seznámil blíže si zase musím poradit s nedostatečnou slovní zásobou,Chtěli byste říct tolik věcí, ale vyjdou z vás jen patvary ačlověk se musí ptát: Nejsou ty patvary ve skutečnosti to, co v hlaě máte, nehledě na jazykové výmluvy?
Chci divadla, kina, koncerty, kalby, ale nic z toho si nedovedu zařídit, takže mám co? Hovno :-)
Dnes jsem se poprvé sám vydal do Brna, byl to zážitek. Ztrácíte se na každém rohu, ale to nevadí, protože se můžete zeptat lidí a je jich tolik, že si můžete vybrat ty sympatické. Potuluju se, potkávám lidi, dávám se do řeči. Potkávám jednu známou, plkám, plkám, jedu s ní až do třídy, naráz přichází doktorka a začne hodinu a půl dloouhá přednáška dialektologie. Síla.
ta známá tvrdí, že mne nezná, ale že se podobám jednomu jejímu známému na vozíku jménem Hynek, co se chová jako já a rád nosí klobouky. Krize identity :-)
Mířím si t až k hudební fakultě JAMU, plknu si s varhaníkem a dumáme nad tím, která ze soch je největší kočka. Čekám si tak půl hodiny a nějak mi dochází, že jsem v cizím městě, že nemám kohonikam pozvat,nikdo na mne nečeká, bo všichni jsou daleko, mají akci nebo na mne jednoduše kálí.
Říkám si, že se juknu, kde je divadelní faulta, ale nikdo z místních to neví, jen hudebníci se shodují v tom, že je na Beethovenově nebo Mozartově ulici. Tak si to tak štráduju, až zapadnu do knihkupectví, kde si koupím knížku, kterou jsem ani nechtěl, jak je mým zvykem. Abych se něja ospravedlnil sám před sebou, kupuju si hned vedle rum :-))
Na kolejích ale nikdo nechcepít, nikdo nechce nikam jít a já si teda sedám před televizi, čumím na House a jemi ze sebe blbě. promarněný večer, který mohlbýt dobrý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alushhka Alushhka | 1. října 2008 v 15:22 | Reagovat

Hm, člověk si zvyká... Kdyžtak, já tě vždycky ráda uvidím či uslyším:) A doufám, že se dneska potkáme:)

2 Honzazdravíštudenty Honzazdravíštudenty | E-mail | 6. října 2008 v 20:54 | Reagovat

Nakálejapoďkalit!

A hlavně to....co sem... fakt mám výpadky. -  - jo, napiš kde študuješ, kde menzuješ a kde spíš, hmm? Semka anebo mejlem, chci vědět kde jsi. Klasika, která pohladí. Uděláme si...someliérské posezení? Koupíme sortu lahváčů v cenové relací 7,90 (primus - to už je pivo) až cácá 8, 90 a dáme si pošušňáníčko. Hami jako od mámi. Středa? Čtvrtek? (končím v 19:30) Už jsem k dostání i na mobilu, to nějak půjde, jestli máš chuť.

3 Lucy Lucy | E-mail | 19. listopadu 2008 v 17:20 | Reagovat

Ahoj Dane, nemám na tebe kontakt, tak to píšu sem, i když to není k článku - založili jsme si Spolužáky pro Téčko (z praktických důvodů:), tak se tam můžeš mrknout. Předpokládám, že jako správný Téčkař budeš znát odpověď na otázku při vstupu.. takže žádné další instrukce nepotřebuješ :). Tak za náma občas dojdi pokecat!

Lucka Janků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama